Jedině komínový průduch, který je pravidelně kontrolován a čištěn, se postará o bezpečný odtah spalin z tepelného spotřebiče. Tím učiní vytápění nejen ekonomické a ekologické, ale především BEZPEČNÉ.

Kominík díky zkušenostem ví, kde hledat případné závady, zná, jak se který komínový systém chová a hlavně dokáže včas upozornit na blížící se problém dříve, než vypukne naplno.

Mezi lidmi vládne přesvědčení, že kominík má být pozván až v době, kdy je komín ucpaný a přestane táhnout. To je velký omyl, který zapříčinil několik úmrtí otravou spalinami a požárů od vznícených sazí.

Komín je nutné ČISTIT PREVENTIVNĚ. A to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé se tím zabraňuje usazování silné vrstvy sazí v komínovém průduchu, čímž se zabrání nebezpečí vznícení sazí v komínu. Za druhé je při pravidelném čištění odstraňování sazí snažší, obvzlášť, pokud dochází v tepelných spotřebičích k nedokonalému spalování a tím k dehtování. Silná vrstva zadehtovaného kondenzátu může zúžit průduch natolik, že komín přestane táhnout a běžným kominickým nářadím ho už nikdo neodstraní. K tomu pak pomůže odfrézování, které ovšem vyjde podstatně dráž, než pravidelné čištění.

Minimálně jednou ročně. Záleží ale na intenzitě topení a na kvalitě paliva. Pokud vytápíte dům kotlem ÚT na tuhá paliva, je dobré komín čistit po (před) topné sezóně a alespoň jednou během ní. Pokud je však kotel předimenzovaný (a z toho důvodu bývá přívod vzduchu přivřený), nebo je používané nekvalitní uhlí, stává se, že se komín musí čistit po 14 dnech.

Jestliže třeba na vesnickém stavení vaříte celoročně na kamnech, měl by se komín čistit minimálně 2x, lépe však až 6x ročně.

Vložkují se především komínové průduchy, do kterých je napojen spotřebič s "mokrými spalinami" - hlavně spotřebiče na plynná a kapalná paliva.

Důvod je jednoduchý... Spaliny z těchto spotřebičů obsazují vysoké procento vlhkosti. Tato se během ochlazení v komínu sráží a vzniká kondenzát, který se v nevyvložkovaném komínu vsakuje do zdiva komínového pláště a tím ho narušuje. Jsou běžné případy, kdy se kondenzát dostane vně komínové zdivo a způsobí na omítce hnědé mapy.

Tento jev může nastat i při vytápění tepelnými spotřebiči na tuhá paliva na dřevoplyn, nebo i obyčejným kotlem, který je předimenzován a dochází v něm k nedostatečnému spalování.

Komínová vložka chrání komín jak před vlhkostí z kondenzátu, tak před agresivními spalinami.

Ano lze, pro tyto případy firma Schiedel vyrábí tzv. "Dodatečné napojení sopouchového dílu".  Stávající sopouch se zalepí šamotovou ucpávkou. V místě, kde zákazník chce nový sopouch se odkryje komínový plášť (tvárnice), do komínové vložky se odborně vyřízne otvor a k takto upravené vložce se přilepí speciální lepící hmotou sopouchové zaústění.